Neslyším a musím pochopit lékaře a sestry
Ivo, neslyšíš už od dětství, jaké to je u lékaře?
Jít k doktorovi bych doporučoval se slyšícími rodinnými příslušníky. Pokud to nejde, tak s tlumočníkem, který by znal zdravotní stav klienta, a měl klientovu důvěru. Když má někdo z lidí se sluchovým postižením bolesti tak moc pozornosti k odezíraní a k čtení nemá. A každá rada od lékaře má důležitý význam pro pochopení jak s léky zacházet a co dělat, aby se pacient uzdravil. Nepochopení rady od lékaře může být nebezpečné. Proto je podle mne slyšící rodinný příslušník nebo slyšící tlumočník do znakového jazyka velmi důležitý.
Jaké komunikační prostředky se obvykle využívají?
Něco jiného je, pokud nemocný člověk se sluchovým postižením (SP) chodí pravidelně ke svému lékaři. Lékař a SP pacient se už znají a domluvili si postup v komunikaci i bez tlumočníka. To mi potvrdili SP, se kterými jsem o tom mluvil. Osobně se se svým lékařem domlouvám pomocí PC. Lékař mi napíše zprávu, otočí na mne monitor, já si text přečtu a odpovím. V nemocnici se většinou výborně domluvím se sestřičkami pomocí odezírání. Ještě se mi nestalo, že by některá sestra na začátku komunikace použila znakový jazyk.
Podle mne je také nutné, aby SP pacient měl v nemocnici po ruce papír a tužku. Pokud selže odezírání a sestry neumí ZJ, tak se dá vždy psaním domluvit, i když text nemusí být správně česky napsané... Přiklad: Kde záchod ... nebo jenom ... záchod?
Jak se z tvého pohledu využívají pravidla komunikace se SP v praxi?
Docela choulostivá otázka. Nejlepší je dvojice lékař a rodinný slyšící příslušník nebo slyšící tlumočník ZJ. Lékař řekne co a jak. Oni to vysvětlí nemocnému a je to vyřešeno. Domluvit se pouze s využitím odezírání je velmi těžké a někdy nemožné (vousy nebo mluvení přes zuby a jindy zase tenké rty, špatné světlo...) Také osobnost lékaře, zejména jeho vstřícnost či podrážděnost v jednání hraje velkou roli. O psaní na papír tu není ani řeč, spíš zase na PC.
Sestry v nemocnici, alespoň z mé zkušenosti, zvládají komunikaci velmi dobře. Dalo by se říci, že mnohem lépe než samotni lékaři. Pokud se lékaři snaží a mají vhodné rty, a čas, a jsou oholení J tak to jde....Možná u neslyšících znakujících mohou působit i pomocí posunků a řeči těla. Jinak znakový jazyk je jako každá cizí řeč, těžká k domluvení a bezchybnému porozumění.
Jakým mýtům veřejnost věří?
Aby bylo jasno co jsou to mýty, použiji informace z knížky Mgr Věry Strnadové " Hadej co říkám aneb odezíraní je nejisté umění "
1. Mýtus - Většina neslyšících umí odezírat.
To je nejrozšířenější omyl, na který neslyšící doplácí – na úřadech a u lékaře a u jiných instituci. Všude se setkáváme se slyšícími lidmi, kteří očekávají, že každý neslyšící dokáže odezírat.
2. Mýtus - Od narození neslyšící děti se mohou učit nová slova odezíráním.
Dosud neznámá slova nelze odezírat. Mozek je nezná.
3. Mýtus - Odezíráni je pro neslyšícího člověka úspěšný způsob jak porozumět mluvené řeči.
Laici se domnívají, že je odezírání samo o sobě dobrým prostředkem k porozumění tomu co lidé říkají. V tom směru považují odezírání málem za náhradu slyšení. Další nejrozšířenější chyba!!!
Velká část neslyšících od narození zná mluvený jazyk (češtinu) velmi málo. Jsou také výjimky, (zaleží na jejich prospěchu ve škole a také pevné vedeni v rodině v nastavení priority čist.) Normálně je pro ně snadnější ZJ. Mezi sebou se většinou dorozumívají právě pomocí ZJ.
4. Mýtus - Když vidíme, že nám odezírající nějaké slovo nerozumí, musíme mu to slovo stále opakovat.
To je také chyba v myšlení slyšících. Je lepší to slovo změnit za jiné podobné nebo celou větu upravit jinak.
5. Mýtus - Když chceme vědět zda nám odezírající rozuměl, stačí se je na to zeptat.
Další velká chyba v myšlení slyšících!!! Když se slyšící zeptá, tak skoro každý neslyšící řekne, že ano, že rozuměl. Když je vyzván, aby opakoval, tak vyjde najevo, že rozuměl naprosto něco jiného, než co bylo řečeno. Ale dotyčný si svého omylu není vědom.
Tyto mýty jsou běžné a týkají se odezírání u neslyšícího od narození (který používá více ZJ)
JE TU VŠAK I JINÁ SKUPINA NESLYŠICÍCH, KTEŘI POZBYLI SLUCH BĚHEM SVÉHO ŽIVOTA
O této skupině lidí se v současnosti příliš nemluví. Jsou to ohluchlí, kteří těžko nesou, že ztratili sluch a že mají přerušenou komunikaci se slyšícími i v rodině a v práci. Zavírají se doma, stydí se, že nerozumí. Málokdo i v rodině má trpělivost pořád psát na papír. Ohluchlí se neumí a někteří ani nechtějí organizovat a tvoři velkou mlčící většinu proti neslyšícím znakujícím.
Zatím se jen velmi málo o ohluchlých psalo. Preferují češtinu, potřebují čist a čist, aby porozuměli co kdo říká a o čem se jedná. I když ohluchlí rozumí češtině, neumí často odezírat. Odezírání je pro ohluchlé dlouhodobá záležitost než si zvyknou na ústa cizích lidí a také je to velmi nejisté umění.
Proto jsou tak důležité např. skryté titulky v televizním vysílání!
A mít možnost používat na úřadech přepis je neskutečná pomoc. Jsem velmi rád, že je možné přepis využívat i jako on-line službu. Dokonce je možné si on-line přepis předem domluvit – objednat.
Co říci závěrem? Máš nějaká nesplněná přání?
Přání mám několik od celoplošného titulkování televizních pořadů až po automatické využívání on-line přepisu u lékaře, na úřadech…. Vždyť je nás půl milionu a populace stárne! Mít možnost sledovat TV stejně tak jako letošní zimní olympiádu!! (skryté titulky) Zajít si do kina na český film s titulky! To by bylo něco!!!
Ivo děkuji za rozhovor a těším se na setkání!
Monika
Ztlumeno
Aby byly památky pro všechny lidi s postižením sluchu
Často bývá někde uváděno, že prohlídky jsou bezbariérové pro neslyšící. Je to však bezbariérovost pouze pro část lidí s postižením sluchu. Babička, která neslyší a něco takového navštíví s vnoučaty, z prohlídky převážně nic nemá.
Ztlumeno
Simultánní přepis a dění na pódiu musí být v jednom zorném poli
Pokud to tak není, nelze sledovat obojí současně. Tlumočník znakového jazyka také nestojí někde stranou a v jiné vzdálenosti. V ČR komunikuje česky (znakový jazyk není čeština) 98% lidí s postižením sluchu (asi 560 000 z 575 000).
Ztlumeno
Počet lidí s postižením sluchu v České republice
Přesný počet lidí s postižením sluchu, dejme tomu na +-500 v České republice, nikdy nikdo nespočítá, protože neexistuje oficiální evidence osob se zdravotním postižením. Z dostupných zdrojů si však lze udělat představu.
Ztlumeno
Jak píší nevidomí na dotykovém mobilním telefonu
Neslyším a potřebuji sdělení druhé strany v písemné podobě, protože komunikuji česky (zkrátka pouze neslyším - mluvím normálně), tak, jako 98 % lidí s postižením sluchu (třeba babička, která přichází vlivem věku o sluch) v ČR.
Ztlumeno
Obvyklé omyly o ohluchlých osobách
Ze strany neinformovaných lidí dochází často k záměně ohluchlých osob s lidmi nedoslýchavými nebo s těmi, kdo se neslyšící již narodili. V důsledku toho vzniká při kontaktu s ohluchlými lidmi mnoho omylů.
Ztlumeno
Využití strojového rozpoznání řeči od Microsoftu při poruše sluchu
Rozpoznání řeči má Microsoft opravdu velmi dobré. Málokdo však ví, že kromě diktování článků, e-mailů a dalšího, jej jde velmi dobře využít při komunikaci s osobou s postižením sluchu, která komunikuje česky.
Ztlumeno
Upozornění na zvuky pro osoby s postižením sluchu s notifikací
Pokud někdo neslyší, nevnímá běžné zvuky, při kterých si ten, kdo slyší často ani neuvědomuje, jak jsou důležité. Že pípla mikrovlnná trouba, zvoní domovní zvonek, štěká pes (na kterého nevidí) a podobné.
Ztlumeno
Mateřský jazyk a postižení sluchu v České republice
Velmi často se slyšící lidé domnívají, že pokud někdo neslyší, komunikuje ve znakovém jazyce. Je to kvůli neznalosti problematiky. Znakový jazyk má vlastní gramatiku, pravidla a s češtinou nemá nic společného.
Ztlumeno
Rozhovor ohluchlého s nevidomým: Hendikep je pouze drobnou vadou, která se dá překlenout
Nevidomý Karel odpovídá na dotazy, na které by kdekdo rád znal odpověď, ale ostýchá se nevidomého vyptávat. Karel dělal rozhovor se mnou (nevidomý s ohluchlým), tak „na oplátku“.
Ztlumeno
Titulky se zvýrazňováním slov nejsou vhodné pro osoby s postižením sluchu
Je velmi potěšující, když autor mediálního obsahu, opatří své video titulky. Avšak kvůli neznalosti problematiky mnohdy vznikne něco, čemu se titulky říkat nedá, protože nesplňují zcela základní parametry titulkování.
Ztlumeno
Titulky za pomoci AI pro zvýšení zhlédnutí vašich videí zdarma
Návod, jak vytvořit titulky pro vaše videa pomocí umělé inteligence, abyste zvýšili dosah a zpřístupnili obsah široké veřejnosti, a to bez přepisování či znalostí pravidel titulkování.
Ztlumeno
Technické a funkční parametry titulků pro osoby se sluchovým postižením
Jistě chcete, aby bylo vaše video přístupné všem. Opatřete ho tedy titulky, aby bylo přístupné široké veřejnosti. Titulky totiž nepoužívají pouze lidé neslyšící. Jsou využívány v různých situacích lidmi bez ohledu na stav sluchu,
Ztlumeno
Porovnání automatických generátorů titulků - buďte bezbariéroví
Je velké usnadnění práce, nechat si titulky k videu na Youtube a dalších sítích, komplet vygenerovat umělou inteligencí, avšak zatím to titulky moc nejsou. Spíše se získá text bez psaní, z něhož je třeba titulky vyrobit ručně.
Ztlumeno
Jak důležitá je znalost kontextu pro osoby s postižením sluchu
Při konverzaci s člověkem, který odezírá, nebo používá strojové rozpoznání mluvy, s převodem do textové podoby, je velmi důležitý kontext. A ten je třeba i to, že od číšníka neočekáváme sdělení jaké je počasí.
Ztlumeno
S překladem a výslovností, může osobám s postižením sluchu pomoci umělá inteligence
O chybné výslovnosti cizích slov, osobami s postižením sluchu, už jsem psal několikrát. Ti, co nikdy neslyšeli, že se vyslovuje „koka kola“, vyslovují tak, jak čtou a vypadají za úplné blby.
Ztlumeno
Jsem ohluchlý hudebník a hudba mi je lhostejná
Často se mě někdo ptá: "Štve tě, že neslyšíš hudbu?" Je to logické, zejména když jsem byl 20 let hudebník, a pak přišel o sluch. Rovněž se v době, kdy vídáme spoustu lidí se sluchátky na uších, vkrádá taková otázka na jazyk sama.
Ztlumeno
Aplikace používané osobami s postižením sluchu (jaký tarif)
Dostal se ke mně dotaz, jaké aplikace používají lidé s postižením sluchu, aby operátor zmapoval používané aplikace a udělal speciální tarif.
Ztlumeno
Bariéry nového webu České televize
Lidem bez postižení sluchu, určitě přijdou některé (ne-li všechny) z následujícího seznamu největších bariér, týkajících se skrytých titulků na novém webu České televize, jako úplné prkotiny.
Ztlumeno
Některé titulky jsou nežádoucí
Osoby s postižením sluchu, potřebují ke sledování televizoru, nebo videí titulky. Specifikum je v tom, že potřebují, aby byly v titulcích oznamovány zvuky. Teprve pak budou titulky vhodné ke sledování bez zvuku.
Ztlumeno
Bariéra pro diváky s postižením sluchu
Pokud někdo neslyší a potřebuje ke sledování televizoru skryté titulky, přichází často o informace na obrazovce, protože je titulky zakrývají. Tyto informační lišty však nejsou zbytečné (to by jinak na obrazovce nebyly).
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 124
- Celková karma 7,49
- Průměrná čtenost 789x
Sluchové postižení (SP) je označováno WHO (Světová zdravotnická organizace) jako 2.nejtěžší ihned po mentálním postižení. Lidé jsou odtrženi od komunikace. SP je velmi variabilní a není možné si jej vyzkoušet. Podle výše ztráty sluchu jsou lidé neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí, hluchoslepí, máme uživatele kochleárních implantátů. Každý člověk má jiné nároky na komunikaci. Prelingválně neslyšící dávají přednost znakovému jazyku, nedoslýchaví a ohluchlí lidé simultánnímu přepisu.
S podporou Blog iDNES.cz