Ano. Vím o tom problému. Hodně slyšících lidí bývá dost často uváděno v omyl, dokud se neupřesní, o koho se jedná a začnou jednat podle informací, které obdrželi. Tichý svět - tato společnost pracuje pouze s lidmi, kteří sice neslyší, ale nekomunikují v češtině a používají znakový jazyk. Domnívám se, že proto všude uvádí tyto informace a nesetkali se s neslyšícími, kteří mluví v češtině a nekomunikují ve znakovém jazyce, a přesto mají řadu problémů, které musí v životě řešit.

Také jsem se setkala se studenty, kteří po mém sdělení, že jsem neslyšící, začali na mne znakovat, protože jim to bylo jako vhodný způsob komunikace sděleno. Musela jsem jim vysvětlit rozdíly a způsoby komunikace. Pak to pochopili a se mnou jinak podle mých potřeb komunikace mluvili. Prostě odezírám. Slyšící lidé si musí nejprve zjistit, jakou komunikaci neslyšící osoba preferuje a pak jednat takhle podle situace. Jenom podotknu, že je změna terminologie a už se nemá uvádět slovo "znaková řeč", ale správně má být "znakový jazyk". Řeč to není, používají se gesta znaky (bez skloňování), tím pádem je jasné, že znakový jazyk není totožný s naší češtinou. Mají jinou gramatiku. Např. v češtině věta: "JEDU DOMŮ", uvede se ve znacích "JÁ +JET +DOMOV".

Já jsem chodila v útlém věku na logopedii, kde mně naučili mluvit, tak proto mluvím kupodivu normálně a lidé ani nepoznají, že na obě uši vůbec nic neslyším, neumím znakový jazyk, jenom málo znaků. Vada je to skrytá, dost velký problém, jak pomoci. Viz: Slepota odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí.“

To se mi stalo snad desetkrát za posledních 5 let. Veřejnost si asi myslí, že když někdo neslyší, tak automaticky nemluví a umí znakový jazyk. Přitom jsem na ně mluvil česky.