O nás bez nás a mnoho let úsilí o novelu zákona

Potřeby osob s postižením sluchu k novele zákona o zpřístupnění audiovizuálních děl, byly z navrhované novely zcela odstraněny a místo zlepšení asi jde pouze o splnění požadavků EU.

Do současné chvíle jsou v legislativním procesu ke schválení materiály NEPROJEDNANÉ se zastřešujícími organizacemi zastupujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením, které mají být zákonem chráněny. Na Ministerstvo kultury byl materiál ASNEP (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel) dne 13. ledna 2020 (poslancem Patrikem Nacherem) a dodnes nebyl do zákona zapracován.

Covidová doba způsobila zpoždění vyřizování legislativy a nyní je snaha ze strany Poslanecké sněmovny ten ztracený čas rychle dohnat, protože jim hrozí za každý den zdržení pokuta přes 70 tisíc, což ale není a nesmí být důvodem k odmítnutí legitimních a oprávněných požadavků osob se zdravotním postižením, které i Kancelář veřejného ochránce práv označila za odůvodněné.

Usnesení Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením ze dne 17. září 2020:

„Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením žádá Ministerstvo kultury, aby vypracovalo a předložilo novelu zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, a další související právní předpisy tak, aby byla zajištěna ochrana práv osob se zdravotním postižením a zvýšení jejich právních jistot spočívající v odstranění dosavadního nežádoucího prostoru pro obcházení zákonů v ustanoveních týkajících se zpřístupňování audiovizuálních služeb osobám se sluchovým a zrakovým postižením, a aby navržené změny byly ještě před předložením do legislativního procesu projednány s dotčenými cílovými skupinami osob se zdravotním postižením.“

Přesto však vládní návrh zákona (nyní tisk 30), nebyl projednán s cílovými skupinami v novelizované části o zpřístupňování ve vysílacím zákoně 231/2001 Sb. Způsobili to úředníci ministerstva kultury, Artuš Rejent a Petra Pecharová, kteří s námi nekomunikovali a nebyli ochotni do vládního návrhu zákona přidat i naše požadavky. To jsme se ale dozvěděli teprve dodatečně až ze sněmovního tisku.

Zákon měl být „opraven“ poslaneckým pozměňovacím návrhem a Pirátská strana, která slíbila v této věci pomoc, zklamala, tajně odstranila všechny námi vypracované materiály s požadovanými změnami v zákoně. Vymysleli a podali vlastní návrh, kde není nic z toho, co jsme žádali není. Proto s pozměňovacím návrhem Pirátské strany, kterou podala paní poslankyně Kocmanová zásadně nesouhlasíme. Bohužel byl její návrh garančním výborem již schválen, protože tvrdila, že tam jsou věci, které nám pomůžou (ale nebyly tam). Cílové skupiny uvedly odůvodněné námitky. Proto byl předmětný návrh znovu přikázán do garančního výboru. nyní se to má projednávat znovu.

NAŠE POŽADAVKY, KTERÉ BYLY NÁMI PŘIPRAVEN A BYLY PIRÁTY TAJNĚ BEZ NAŠEHO SOUHLASU A VĚDOMÍ ODSTRANĚNY

• odstranit otevřené titulky z výčtu zpřístupňujících prvků, protože jimi nejsou a nemají se tedy počítat do plnění zpřístupňování,
• u vysílatelů s licencí počítat do plnění pouze pořady začínající od 6.00 do 24.00, aby se odstranily dosavadní praktiky Barrandova (starých nočních repríz od půlnoci do rána k formálnímu dosažení podílu zpřístupnění),
• sestavit funkční koncepce pravidel Akčních plánů, rovné pro všechny poskytovatele,
• garantovat písemnou dohodu o akčních plánech mezi cílovými skupinami osob se zdravotním postižením a poskytovateli mediálních služeb před předložením Radě ke schválení, tedy ne pouhé ústní projednání mezi účastníky, neboť projednání ještě neznamená dohodu).
• stanovit jasná pravidla umožňující dohledovou činnost Rady RTV, taxativně je vyjmenovat v zákonech, neboť Rada nemůže nad rámec nebo mimo rámec zákona konat (příklad: Rada RTV je informována, že TV Barrandov podvádí, je to prokázáno, ale Rada s tím nemůže nic dělat, v zákoně chybí pravidla určující, co se smí a co se nesmí).
• zajistit zveřejňování výsledků průběžného a transparentního monitoringu zpřístupňovaných pořadů dostupný i pro cílové skupiny (ne jen zpráva jednou za rok nebo jednou za 3 roky, ale průběžně,
• umožnit lepší orientaci v nabídce zpřístupněných pořadů jejich označováním, aby bylo zřejmé, které pořady jsou osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením přístupné,
• uvést požadavek na vydání všeobecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo kultury, stanovující kvalitu a funkční parametry, které musí splňovat české titulky pro osoby se sluchovým postižením doprovázející vysílaná audiovizuální díla a pořady audiovizuální mediální služby na vyžádání,
• umožnit ze zákona jednostranné ukončení smlouvy bez sankcí s poskytovatelem, který prostřednictvím jím dodávaným koncovým zařízením neumožňuje zpřístupnění svých pořadů formou titulků a audiopopisu,
• přizpůsobení zákona 231/2001 Sb. a zákona 132/2010 Sb. ve vztahu ke zpřístupňování pomocí přesných, jednoznačných a právně vymahatelných pravidel, aby garantovala řádné fungování přístupnosti osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením tak jak to potřebují,
• zpřístupnit události značného společenského významu, tam, kde je to technicky možné,
• stanovit zákonem, že pokud poskytovatel vysílání dá osobám se sluchovým postižením set to box, který neumožňuje zobrazovat titulky, a neposkytne do 30 dnů náhradní fungující zařízení, může osoba se sluchovým postižením jednostranně zrušit smlouvu bez pokuty,
• v zákoně 132/2010 Sb. nahradit nefunkční ustanovení 6b obsahující několik neurčitých právních pojmů, které činí zpřístupnění pořadů právně nevymahatelnými.

Návrh, který vychází z požadavků zastřešujících organizací zastupujících osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením, všechna výše uvedená kriteria splňují. Ostatní body se týkají opravy chyb terminologického a technicko-legislativního charakteru.

Proč chtějí zákonodárci za každou cenu, podat takový návrh, kterému se osoby s postižením sluchu brání?