Spíše, než na používané aplikace, bych to pojal podle potřeb.
Podle mě není až tak vypovídající to, jaké používáme aplikace, ale to, co se dělá. A zejména upload a download. Například video ve znakovém jazyce, lze nahrávat všude možně (WhatsApp, Facebook, Skype, Youtube atd.) Komunikace ve videu je vždy upload velkého množství dat.
Začnu tedy tím nevětším žroutem, videi ve znakovém jazyce.
Videohovory (chat)
Uživatelé znakového jazyka si spolu většinou nepíší, ale komunikují ve videohovoru, kde si navzájem znakují. To je za dobu hovoru mnoho posílaných a stahovaných relativně krátkých videí. A nekomunikují mezi sebou pouze kamarádi, ale volá se tak třeba i do organizace neslyšících. K tomu slouží různé instantmessengery, které videohovory podporují (WhatsApp, Skype, Messenger Facebooku a další).
A ke komunikaci „face to face“ s někým kdo neovládá znakový jazyk (třeba s poštovní doručovatelkou), prostřednictvím on-line tlumočení, se přenášejí zase videa (sdělení ve znakovém jazyce), třeba přes aplikaci „Tichá linka“, na přetlumočení do mluveného českého jazyka a zpět od tlumočníka/tlumočnice do zařízení uživatele. V tomto případě jde dokonce i o zvukové přenosy dat.
Komunikace e-mailem
Často je k textu přiložen odkaz na video ve znakovém jazyce, které je třeba na Youtube. Autor takového e-mailu naznakuje video, to musí na Youtube nahrát a příjemci jej zase stahují. A pokud to je třeba tříminutové video je to už dat docela dost.
A když chce někdo ve znakovém jazyce odpovídat, dělá totéž (nahrává někam video a ostatní jej stahují).
Ohluchlí a nedoslýchaví sice komunikují písemně, ale protože víceméně „pouze písemně“, tak je to mnohem více pošty, než ti, kteří slyší.
Příspěvky na sociálních sítích
Uživatel znakového jazyka natočí video (sám sebe), kde odznakuje své sdělení, nahraje jej třeba jako nový příspěvek ve skupině na facebooku. Na video se podívá 300 (všichni ho musí stahovat) jiných uživatelů znakového jazyka a z toho 20 odpoví (opět video).
To je obrovský rozdíl v datech, než když se používá facebook víceméně jen ve formě psaní + nějaká ta fotka.
Youtube
Leckdo by si mohl říci, že Youtube je „zábava“. Jenže na Youtube se právě dávají videa ve znakovém jazyce, která jsou velká, jako příloha k e-mailu, videa, která bývají součástí webových stránek (překlad stránky do znakového jazyka), různá instruktážní videa, nebo stream z konference (zrovna INSPO 2022 – komplet on-line https://www.youtube.com/watch?v=awXmRRnF8QQ) stream sledují (stahují data – video) i uživatelé simultánního přepisu.
Konference INSPO 2022 byla celá on-line. Na streamu byla prezentace přednášejícího, přednášející, simultánní přepis a tlumočení do znakového jazyka. (Ladislav Kratochvíl)
Hlasová komunikace (ohluchlí a nedoslýchaví)
Při používání aplikací, na převod mluvené řeči, se používají nejvíce eScribeDroid od sociální firmy Transkript a „Okamžitý přepis“ od Google. V obou aplikacích jde o zvukový datový přenos.
(Aplikace a zařízení na převod řeči do písemné podoby, pro osoby s postižením sluchu)
Lokace, navigace a cestování
Mapy a navigace používá kde kdo. Avšak pokud se nelze (kvůli postižení sluchu) na ulici nikoho zeptat, používají se třeba i k navigaci „za roh“.
Často se používají i všelijaké aplikace, související s hromadnou dopravou. Rozdíl je však ten, že člověk s postižením sluchu, neslyší hlášení nádražního rozhlasu a pouští si mnohem častěji (třeba i na nástupišti) aplikaci „Na Vlak“. S tím souvisí i různý nákup jízdenek, protože je snadnější (nebo spíše žádná) komunikace, než s někým za přepážkou. Zejména pro uživatele znakového jazyka.
U dalších aplikací, jako jsou rezervace jízdenek, letenek, přivolání taxi atd. to je podobné (co se týče komunikace a častějšího používání, než „se sluchem“).
Souhrn
Lidé s postižením sluchu, používají kromě dejme tomu pěti speciálních aplikací stejné aplikace, jako lidé bez postižení. Jen některé mnohonásobně více a k tomu tu komunikaci ve videích.
Kvůli komunikaci ve videu (která nejvíce „žere“ data). už si mnozí zřídili neomezený datový tarif, aby se vyhnuli tomu, že třeba týden před obnovením FUP, nemohou komunikovat a nic dělat, protože zdánlivě obrovských 40 GB, jim na měsíc nestačilo.
Osobně komunikuji mluvením a psaním, přičemž potřebuji ony datové přenosy zvuku. U operátora mám tarif 4 GB dat. Volání mám vypnuté a chodí mi SMS, které mohu za plnou cenu i posílat a jednu za tři měsíce skutečně pošlu. Takže to je v podstatě „datový tarif“, za který bez těch SMS platím 150 Kč/měs. Za pět let se mi stalo asi 2x, že mi přišlo upozornění a na týden jsem se omezil. Já se však všude, kde to jde, připojuji na Wi-Fi. Znám ale spoustu lidí s postižením sluchu, kteří používají mnoho SMS a připojit se třeba v knihovně na Wi-Fi, ani neumí. Ti mají spotřebu dat mnohonásobně větší, než já, ačkoli komunikují rovněž česky.
——————————————————
Autor článku: Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech, v roce 2003,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu www.kochlear.cz,
zakladatel a moderátor facebookové skupiny Skryté titulky – (televize, videa, DVD),
redaktor portálu Helpnet (monitoring médií)
a vášnivý uživatel přepisu automaty
(přednášky „Už vím co říkáte, i když vás neslyším“)
