Láďo, nesouhlasím s tím, že sluchadlo je horší. Já mám ztrátu sluchu natolik velkou, že bez něj nic neslyším. Takže v noci mne taky nic nevzbudí (nespím se sluchadly), pokud si je vypnu, tak mne žádný zvukový smog neotravuje, ale s nimi (zapnutými samozřejmě) bez problémů rozumím mluvenému slovu a nepotřebuji žádné titulky, psaní apod. Takže mám od obojího výhody . S pískáním nemám problém - to je problém špatné vložky, pokud je vložka kvalitně udělaná na míru, tak sluchadlo nepíská, trochu lepší sluchadla mají i potlačení pískání, takže nepískají ani když si dám na hlavu čepici nebo cyklopřilbu. Ve standardním režimu potlačují rušivé zvuky, takže zapnutou pračku v koupelně neslyším, to si musím sluchadlo přepnout do hudebního režimu, který nic nepotlačuje. A pak mám výhodu, že umím perfektně odezírat - při čekání na červenou na semaforu se bavím sledováním toho, co říkají v autě za mnou - jednou jsem takhle stála na semaforu, kde svítila červená (a věděla jsem, že bude svítit ještě hodně dlouho) a viděla jsem, že se za mnou s mapou dohadují, jak se dostanou někam, tak jsem vylezla z auta a řekla jsem jim to, koukali úplně paf, nemohli pochopit, jak vím, o čem se baví

Tak samozřejmě, že záleží na nastavení a i na kvalitě sluchadla. V době digitálních sluchadel "obstojně slyší" prý i ten, kdo má hodně velkou ztrátu.

Perfektní. Ani jsem netušil, že jste na tom lépe, než když jste slyšel. :-)